Porodní plány
Porodní plán shrnuje představy rodičky o jejím blížícím se porodu. Na základě informací, které získala z knih či od jiných žen, popř. na základě předchozích porodních zkušeností, si nastávající matka písemně vypracovává seznam přání a požadavků, jež by si u porodu pokud možno přála mít splněny. O své zkušenosti s porodními plány se dělí Miloslava Kameníková, staniční sestra porodního sálu FN Brno Obilní trh:
|
Které položky by měl porodní plán obsahovat a co do něj naopak nepatří?
Porodní plán by měl obsahovat vše, co je pro ženu důležité a co nám jako profesionálům, kteří se o ni budou při porodu starat, chce předem sdělit. Žena tu může uvést vše, co by u porodu ráda měla či využila, od blízké osoby, jež ji má doprovázet, až pro předpokládanou porodní polohu. Pevně danou šablonu, jak by měl vypadat porodní plán, na našem pracovišti nemáme, necháváme zcela na ženách, jak si porodní plán vytvoří.
Proč je porodní plán v některých porodnicích přijímán s negativními reakcemi?
Asi proto, že ho personál někde ještě vnímá jako útok na svoji autoritu. Možná tam dosud převládá názor, že zdravotníci všechno vědí lépe a o všem rozhodují, že rodička je v roli pacienta a v podřízeném stavu. Jindy bývá důvodem uvedení požadavků, jež dané pracoviště nemůže nebo nechce splnit.
Které konkrétní položky bývají v porodním plánu pro zdravotníky nejhůře přijatelné?
Asi nejproblematičtěji je vnímáno, když žena napíše, že odmítá protržení vaku blan, že ke sledování plodu nemá být použit kardiomonitor, nýbrž stetoskop, že si přeje nechat dotepat pupečník, ošetřit novorozence na svém břiše a nebýt od něho ani na chvilku oddělena. Jindy si přeje přiložit dítě k prsu ještě při operaci u císařského řezu, mít u porodu mladší děti, nepřijímat léky na posílení kontrakcí nebo odloučení placenty, neprovádět miminku po porodu měření a vážení. Problémem bývá i přání ambulantního porodu.
Co z uvedeného je tak nesplnitelné, že to působí svár?
Svár bývá zapříčiněn hlavně nedobrou komunikací mezi rodičkou a porodnickými profesionály. Ne vždy a ne všude se umíme vyrovnat s přáními rodičky, která jsou pro nás neobvyklá. Jenže pro ni mohou být velmi důležitá! Leckdy by se i dalo vyjít vstříc, ale raději se to zamítne, protože nechceme ztrácet čas nasloucháním a vyjednáváním. A tak se elegantně schováme za nějaké riziko. V praxi se s riziky samozřejmě setkáváme a je třeba na ně myslet, ale často jde opravdu jen o zaujatost nebo pohodlnost. Sama mám zkušenost, že když s rodičkami otevřeně a se zájmem mluvíme, daří se nám nakonec vzájemnou dohodu najít. Pokud zrovna nejde o přání, aby tatínek mohl překousnout pupeční šňůru nebo aby na sále mohl čekat pes, kterého rodina nemá kam dát, i s tím jsem se již setkala. Ano, rodiče občas do plánu uvedou blbůstky, ale jako profesionálové nesmíme nikoho zesměšnit, nýbrž vše vysvětlit, pokusit se o domluvu ke spokojenosti obou stran.
Jakých komunikačních chyb při projednávání porodního plánu se nejčastěji dopouštějí rodiče a jakých zdravotníci?
Rodiče si třeba nezjistí, co dané pracoviště nabízí a jaké jsou jeho možnosti. Nebo předloží porodní plán sepsaný striktně v bodech a staví se tak, že nejsou ochotni se dále bavit. Takto to napsali, takto to vyžadují. To ale není v souladu ani se slušným chováním, ani s porodem samotným. Kdo může říci, jak porod proběhne a co žena nakonec opravdu bude chtít, co jí bude ulevovat? Proto je dobré, aby byl porodní plán formulován ve smyslu "bude-li to možné, ráda bych…" Nejhorší je, když porodní plán vnese mezi rodičku a personál nepřátelství. Ono je pro personál nakonec snadné "zvítězit" či být v závěru porodu na koni, když se z plánu téměř nic neuskutečnilo, protože rodička stejně "jela podle scénáře porodnice". Právě tak ale dochází k nespokojenosti a k nepěkným vzpomínkám žen na porod, a to je velká škoda.
Lze porodní plán uplatnit i ve velkých porodnicích?
Podle mne by mělo být úplně jedno, jestli jde o malou nebo velkou porodnici, všude by s rodičkami měli jednat s respektem. V naší republice máme okolo stovky porodních sálů, některé jsou s malým počtem porodů (1-2 denně), jiné s velkým (přes 10 porodů denně). Sály jsou různě stavebně řešeny i vybaveny. Různě také prezentují svoji nabídku. Nejpodstatnějším vždy zůstává personál: jaký vztah mají lékaři a porodní asistentky k přirozeným porodům, jak umí komunikovat mezi sebou, jak s rodičkami. Krátce, jakou filosofii dané pracoviště má, jak pracují v týmu, jak mají rozděleny kompetence, nakolik umějí být empatičtí. Kde se kromě fyziologických porodů koncentrují i ty patologické a kde jsou sály permanentně plné, tam jsou v kurzu pochopitelně rychlé a intenzivní, tedy lékařsky vedené, porody. Sem žena s porodním plánem a požadavkem porodu bez intervencí těžko zapadá, protože normální porody jsou velmi náročné na čas i trpělivost, jež jsou na velkých pracovištích tím nejnedostatkovatějším zbožím. A přesto: všecko jde, když se chce. Právě na velkých sálech mohou porodní plány personálu pomoci aspoň něco se o rodičce předem dozvědět. Udělat si představu, jakou ženu mají před sebou a co pro ni mohou udělat. Není dobré, když do té doby, než k nám přijde, o rodičce nic nevíme, neznáme její životní styl, netušíme, co preferuje a co odmítá. Porodu pak chybí důležitý rozměr vztahu mezi pečovateli a opečovávanými, jenže právě ten porodnímu procesu prospívá. Proto mám pro matky radu: snažte se, aby váš porodní plán znali především ti, kdo se o vás u porodu budou pravděpodobně starat. A porodním asistentkám doporučuji: sedněte si s rodičkou, přijměte její porodní plán, bod po bodu ho vzájemně projděte. Nesklouzněte do arogance, nezatracujte. Raději vysvětlujte, nabídněte více možností a řešení. Když personál chce vyjít rodičce vstříc, nabídne různé možnosti, umí i to, co ještě není běžné (například odrodit ženy i v nejrůznějších vzpřímených polohách), pak obvykle i může mnohé učinit. Jen málokdy podmínky či provoz pracoviště splnění přání rodiček opravdu znemožňují.
Vyšlo v časopise Miminko 10/2009
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
