PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Význam menstruace pro zdraví a vnitřní život ženy

Pro většinu západních žen jejich měsíční cyklus není námětem k přemýšlení. Menstruací se zabývají nanejvýš jako dýcháním nebo trávením: jde prostě o součást fungování těla, v tomto případě související s pohlavním životem a s rozmnožováním. V našem historickém kontextu navíc menstruace ženy spíše obtěžuje - svědčí o tom i rozšířenost hormonální antikoncepce, která pravidelné krvácení oslabuje nebo dokonce dočasně zruší. Má pro ženy jejich přirozený menstruační cyklus nějaký na první pohled skrytý význam? Existuje souvislost menstruace s vnitřní vyrovnaností, kreativitou či prožíváním ženství jako takového? Odpovídá psycholožka a studující porodní asistentka Johanka Kubaňová působící na Budějovicku:

Jak vnímáte vztah západní kultury k menstruaci?

Jako nejvýstižnější mi přijde slovo stud - raději předstíráme, že menstruaci nemáme. Pak možná také lhostejnost - nepřikládáme menstruaci valnou důležitost. A nerespektujeme ji. Kolik žen dnes chodí ke gynekologům, aby jim pomocí tablet posunuli menstruaci třeba kvůli dovolené! Společnost jako taková jako by se snažila menstruaci vytěsnit, aby ji nebylo vidět ani cítit a nejlépe aby nebyla vůbec. Nedávno jsem slyšela o jakési reklamě na nitroděložní tělísko, díky kterému žena nemenstruuje. Slogan hlásá: "Normální je nemenstruovat." Opravdu je to normální?

Kde mají tyto postoje naplněné rozpaky a odmítáním svůj původ?

Už v Bibli ve Starém zákoně byla menstruující žena pokládána za nečistou. Středověká církevní filozofie zatracovala tělo jako takové, ale ženské určitě víc než mužské. Existovala sice jakási svébytná ženská energie v podobě babek bylinářek - "čarodějnic", ta se ovšem v oficiálních strukturách nesetkala s porozuměním. Obrat mohla přinést renesance, jenže maloměšťáctví později opět udělalo své. Úkolem ženy dlouho bylo výhodně se vdát, starat se o domácnost, vyhovět ve všem muži a hlavně moc nepřemýšlet. Ženy se často podceňovaly či nedoceňovaly, a to i ohledně sexuality a menstruace. Vzniklo mnoho předsudků, z nichž mnohé přetrvávají dodnes. Tak nám předešlé generace zanechaly ohledně ženských věcí hodně nízké sebevědomí.

O co jsou ženy připraveny, pokud svou menstruaci de facto ignorují?

Jsou připraveny o určitou hrdost, která se nezakládá na činech ani na zásluhách, ale prostě jen na faktu, že jsou ženou. Občas od žen slýchám: "To se musí vydržet". A míní třeba porod nebo nedobré zacházení v porodnici či jinde. Možná jde jen o další úkroky od "nutného zla" - menstruace? Stydíme se za projevy své přirozenosti. Za své normální potřeby. Za své pocity. Jenže hrdost být ženou předpokládá poznání a přijetí toho, co s ženstvím souvisí. Teprve pak můžeme očekávat sílu a aktivitu, vycházející z našich vlastních zdrojů. Napojení na tyto zdroje dnes ženám opravdu chybí.

Souvisí to s rozšířenosti předmenstruačního syndromu a s celkovou "krizí ženskosti", o níž se dnes často hovoří?

Předmenstruační syndrom je záležitostí stresu a životního stylu, na tom se odborníci shodují. V přírodních, např. indiánských, kulturách ženy o tzv. PMS ani neslyšely! Krize ženskosti jakoby znamenala, že ženství prostě není "in", že nemá co nabídnout, není soběstačné. V západních zemích to poznáme i podle stylu ženského oblékání, které se za posledních sto let tak výrazně přizpůsobilo mužskému. A téměř ve všem jsme se mužům vyrovnaly nebo přizpůsobily. Mohlo by to vypadat, že dřív, při jasném rozdělení rolí, to bylo s ženstvím harmoničtější. To by ale jistě bylo zjednodušující, už jsem se i zmínila, jak se ženám žilo. Pozoruhodné je spíš to, že právě dnes, kdy máme jako ženy oproti dávným dobám daleko větší svobodu, onou "krizi ženskosti" trpíme zřejmě mnohem více než naše předchůdkyně. A nevymýšlíme si. Vrátím-li se k menstruaci, mužsky orientovanou společnost zajímá nanejvýš jako předpoklad plodnosti ženy, ale ne jako samostatný fenomén, který ženy spojuje s kosmem a jehož cykličnost se promítá do jejich života.

Co žena získá, když se svému cyklu přizpůsobí? Co všechno se o sobě může z pravidelného měsíčního krvácení dozvědět?

Nejvíce ženy svou menstruaci sledují v době, kdy chtějí nebo naopak nechtějí mít miminko. V mezidobí ji pak každá prožívá jinak. Některé ženy si třeba všimly, že čas dozrávání vajíčka, tedy doba před ovulací, jim přináší příliv celkové kreativity. Poté, není-li vajíčko oplodněno, přichází zase čas reflexe a hodnocení - mnoho žen mívá chuť provést ve svém životě potřebnou změnu. Není bez zajímavosti, že v semknutých ženských společenstvích ženy menstruují najednou, zkrátka ve stejných dnech. V přírodních kulturách se pro tu příležitost i scházejí ve speciálních příbytcích, věnují pozornost jen samy sobě. Menstruace tak může být časem vnitřního zklidnění i jakéhosi znovuzrození.

Jak to máte s menstruací vy sama?

Pro mě je moje menstruace tichý průvodce. Pravidelně se připojuje, zůstane pár dní a pak zase odejde. Data si nepíšu, ale když mám pocit, že je čas, většinou se začnu ohlížet - kde je? - a tu se někde v dálce začne rýsovat. Pak vedle sebe pár dní mlčky kráčíme. Někdy mě překvapí příjemně, jindy nemile. Zdá se mi, že k vyladění a vnímání cyklu není třeba nic jiného než ho přijmout. Když se to podaří, nebude nás menstruace už obtěžovat, a naopak v sobě objevíme nové zdroje energie i poznání. A také pravděpodobně ozdravíme své emoce, např. jak přijmout věci neměnné, jak nechtít mít vše striktně pod kontrolou, jak se naučit přizpůsobovat svým skutečným potřebám. Na druhou stranu nepovažujme menstruaci za všelék.

Jak vnímáte úsilí o rehabilitaci menstruace v českém prostředí - viz. listopadový festival Měsíc v nás (www.mesicvnas.cz)?

Vnímám ho především jako touhu po existenci nosných ženských společenství, která v západní kultuře chybí. Žijeme osamoceny nebo rozdrobeny na malé individuální skupinky, oproti jiným kulturám jsme většinou jen velmi volně spojeny také s širší rodinou. Spontánní ženská společenství nefungují a jednotlivé ženy jsou tím oslabeny. Ženská společenství považuji za nesmírně smysluplná, ať už se zabývají menstruací, provázením těhotné ženy či rodičky či sdílením různých životních trablí v jakémkoliv věku. Rozhodující je v takovém společenství kvalita vztahů, jeho schopnost nést, provázet a dávat členkám pocit bezpečí. Tak je možné i předávat hodnoty a moudrosti mladým dívkám - např. při oslavě první menstruace. Pro dívku to může být korektivní zkušenost: Menstruace není ničím, za co by se měla stydět, ale naopak něčím krásným, na co může být hrdá. Zařazuje se mezi ženy, dárkyně života, a může být zasvěcena do jejich tajemství.

Doporučila byste i českým ženám nějaké s menstruací spojené rituály?

Na jednu stranu bych si přála, aby ženské rituály více patřily k našemu životu a abychom je společně s jinými ženami sdílely. Na druhou stranu mám ráda věci "rostlé", a ne uměle vytvořené. Kdo dnes má to štěstí, že prožije skutečný spontánní rituál? Pokládám si otázku, zda umělé rituály, za jejichž praktikování se i platí vstupné a které probíhají v kruhu neznámých žen, vůbec mohou být nosné, zda nejsou jen další formou pasivního konzumování? Možná ale potřebujeme někoho, kdo nám aspoň takto ukáže světlo a naznačí cestu, na kterou se potom samy můžeme vydat.

Johanka Kubaňová je psycholožka, matka šesti dětí. Momentálně studuje porodní asistenci v Českých Budějovicích a vede také kamenný a internetový obchod (www.babysatky.cz). O ženská témata se začala zajímat s přibývajícím počtem svých dětí, které se rodily doma. Ve svých profesích se často setkává se ženami, které chtějí něco jinak než většinová společnost.

Vyšlo v časopise MIMINKO 11/2010

Zpět k radám a postřehům

 

Úvodní stránka

Poradenství

Kontakt

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Deprese a trauma
v souvislosti s porodem

Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt